Z historie magnetoterapie

Léčba magnetem byla známa již před staletími. Vlastní název magnet byl odvozen od řeckého města Magnézia, kde se magnetická hornina - oxid železito-železitý v syrovém stavu těžil. Existují nedoložené pověsti, že Číňané znali a používali magnet již 4 500 let před Kristem.

Magnetický prášek byl v historii používán k léčebným účelům, např. byl podáván v podobě tablet ústy, v klysmatu, obkladech, přidával se do nápojů "věčného mládí" apod. Zvlášť účinné byly obklady s magnetickým práškem k hojení ran či poúrazových stavů, dále při bolestech v kloubech či páteři a otocích kloubů po zhmoždění.

Z historie je také známo, že již staří římští císařové (např. Claudius) si léčili dnu koupelí plnou "elektrických ryb". Dnes již víme, že touto rybou byl mořský rejnok, který při dotyku dával elektrické výboje a vytvářel elektromagnetické pole.

Faraday

V letech 1649 -1655 byly ve švýcarských a německých hutích vyrobeny první umělé permanentní magnety z karbonové oceli. První léčebné magnety a elektromagnety vytvořili v l. 1826-1928 angličan W. Sturgeon a američan J. Henry. Na jejich práce navázal Faraday, Maxwell a Herz.

Vědecké základy magnetoterapie byly budovány až koncem 19. a začátkem 20. století v těsné návaznosti na rozvoj fyziky, chemie a elektrofyziologie. U zrodu teorie elektromagnetického pole stál anglický fyzik J.C. Maxwell, který objevil základní vlastnosti elektromagnetického pole a v roce 1864 zevšeobecnil poznatky o elektrických a magnetických jevech v podobě tzv. Maxwellových rovnic.

U nás stál v čele renesance magnetoterapie Grüner, v 70. a 80. letech Jeřábek, který zpracoval praktické výsledky u celé řady onemocnění, podobně jako Chvojka, který počáteční úsilí věnoval magnetoterapeutické léčbě špatně se hojících zlomenin.

Profesionální magnetoterapeutové

V Japonsku a USA mají pacienti možnost konzultací s profesionálními magnetoterapeuty, kteří navrhují komplexní léčebný režim včetně vhodných potravních doplňků a tělesných cvičení. Je paradoxem doby, že magnetoterapie, která vykazuje ze všech dosud známých léčebných metod nejvyšší statistickou míru úspěšnosti, nejnižší nákladovost a nejmenší možná rizika, je stále nejen mimo oblast hlavního proudu, ale je i metodou poslední volby, která je často užívána až tehdy, když ostatní "tradiční" metody naprosto selhaly.

Kliničtí odborníci dnes více než kdy dříve uznávají význam prevence nemocí v obecné rovině i v subklinickém stádiu konkrétních onemocnění. Odborné poradenství lékařů v oblasti magnetických pomůcek může být pro mnoho lidí se subklinickými potížemi v okruhu nervových onemocnění, onemocnění pohybového ústrojí, kůže a dalších orgánů neocenitelnou pomocí.

Přesto v posledních letech došlo celosvětově ke zvýšení zájmu o tuto metodu a k masivnímu rozšíření magnetoterapie. Vzniklo množství léčebných přístrojů a zařízení. Podle amerických zdrojů bylo v roce 1996 vynaloženo na nákup magnetických léčebných pomůcek 1.050 milionu dolarů, v roce 1999 bylo vynaloženo již více než 3 miliardy dolarů. Na výzkumu magnetizmu pracuje v současné době ve světě přes 200.000 vědeckých pracovníků.

Popis přírodních zákonitostí magnetického pole je nerozlučně spjat s popisem obecnější reality přírody, tzv. pole elektromagnetického. Nejjednodušším elektromagnetem je vlastně dlouhý přímý vodič - drát, kterým protéká elektrický proud.

Velikost magnetického pole je určena intenzitou magnetického pole (H) - je přímo úměrná protékajícímu proudu a nepřímo úměrná vzdálenosti od vodiče - jejíž jednotkou je A/m, nebo hustotou magnetických siločar, magnetickou indukcí (B) - je dána silou, kterou působí magnetické pole na vodič. Jejími jednotkami jsou Gauss (G) a nověji Tesla (T). Přičemž 1 T = 10 000 G. V praxi je používaná jednotka mT (l mT = 10 G).

Z historie magnetoterapie - Vaše dotazy

Zaujali Vás informace o magnetoterapii? Chcete se dozvědět, jak může magnetoterapie pomoci při Vašich obtížích? Kontaktujte nás. Naši odborní poradci Vám ochotně odpovědí na Vaše dotazy.

Položky označené * jsou povinné.