Osteoporóza - klinické studie

Osteoporóza je progresivní systémové onemocnění skeletu charakterizované úbytkem kostní hmoty a poruchami mikroarchitektury kostní tkáně s následným zvýšením fragility kostí a tendencí ke zlomeninám.

Dle WHO je osteoporóza hodnocena jako snížení kostní denzity pod – 2,5 SD ve srovnání s mladými jedinci.

Kostní hmota narůstá zhruba do věku 25 až 30 let, pak následuje různě dlouhé období stabilizace, po kterém nastává pokles. U žen se startuje pokles nejvíce po menopauze a asi u 20% vede k rozvoji osteoporózy.

Protektivně při osteoporóze působí sexuální hormony a růstový hormon, adekvátní přísun vápníku, vitaminu D, pohybová aktivita.

Osteoporóza – urychlení úbytku kostní tkáně způsobuje pokles hormonálních hladin, nedostatek minerálů a vitaminů, nehybnost a nízká pohybová aktivita, poruchy vstřebávání, zvýšený příjem fosfátu, alkohol, některá další vnitřní onemocnění jater, ledvin aj.

Léčba osteoporózy je komplexní (hormonální, Fosamax, substituce minerálů a vitaminů aj.).

Přečtěte si níže výsledky klinických studií prokazujících míru úspěšnosti nízkofrekvenční pulzní magnetoterapie při léčbě této diagnózy.